1 - Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 - Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 - Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 - Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 - Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 - Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 - Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 - Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 - Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 - Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 - Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 - Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 - Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 - Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 - Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 - Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 - Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
